Jdi na obsah Jdi na menu
 

Systemické konstelace

Už jste někdy přemýšleli nad tím jak může tajemství vašich předků ovlivňovat váš současný život?

article preview

Související obrázek

Už jste někdy přemýšleli nad tím jak může tajemství vašich předků ovlivňovat váš současný život? Objevili jste fotku, na níž je neznámý muž a dozvíte se, že je to babiččin bratr, který emigroval hned po válce a vy jste o něm nikdy neslyšeli? Vzpomínáte jak jste se divili, že babička neměla sourozence a byla jedináček? Rodiče až ve vašem zralém věku vyprávějí jak byly násilím vystěhováni z rodného kraje? A vy si připomenete zvláštní smutnou atmosféru, kterou jste cítili při vzpomínkách rodičů? Dědeček nikdy nemluvil o svém pobytu v koncentračním táboře?

Filozofie systemické konstelačního přístupu vychází z faktu, že určité problémy se přenášejí z jedné generace na druhou a tedy generace rodičů nevědomě může přenést své temné, tabu tajemství na dítě.

Např. klientka má nemanželské dítě, které vychovává sama. Má tendence seznamovat se se ženatými muži. Když má dítě čtyři roky její otec se přizná, že má nemanželskou dceru, málo starší od klientky. A kromě toho má další partnerku, se kterou se stýkal ještě před smrtí klientkinej mami. V rodě se opakují "přešlapy".

Tajemstvím mohou být traumatizující události, zahanbující situace, překročení morálních kritérií, bolestné vztahy a ztráty, osobní selhání atd. Obvykle jsou to tabu spojené se strachem, pocitem viny, pocitem ohrožení. A často funguje tabu i jako ochrana.

My lidé jsme obvykle zvědaví. Když tušíme tajemství dáváme se do pátrání. Porozumění naší minulosti a předků nám pomáhá pochopit vlastní svět. Např. klientka se rozhodla pracovat v organizaci podporující náhradní rodičovství a sama s partnerem má v pěstounské péči vícenásobně postižené dítě. Po převzetí dítěte do péče se její matka (nadšená děťátkem) přiznala, že je adoptovaná (dokonce dvakrát, po prvním úmrtí adoptivní matky se otec druhá krát oženil).

Tvorba rodokmenu s klienty a vytváření rodinných map je okamžik, kdy bychom se měli sami sebe ptát, zda jsme připraveni na to co se může vynořit. Americká psychoterapeutka Evan Imberová Blacková popisuje jak nás může rodinné tajemství poznačit:

  • Může srazit vývoj v kritických situacích života a bránit růstu naší osobnosti
  • Může rozdělit členy rodiny nebo způsobit jejich odcizení
  • Může odradit jedince od sdílení informací s jinými lidmi jako s rodinou, což mu může bránit v navazování partnerských vztahů
  • Může vést k bolestivým nedorozuměním v rodině, které způsobují vinu a pochybnosti
  • Mohou se objevit fyzické nebo psychické symptomy bez jasné etiologie

Systemické konstelačního přístup (jeho zakladatelem je Bert Hellinger a úspěšně ho rozvíjejí jeho žáci - W.Nelles, M. Varga ven Kibbét, I. Sparrer F. Ruppert a další) staví na premise, že člověk se může svobodně rozvíjet pouze tehdy, když je dobře zařazen do systému své rodiny, když má každý to místo, které mu náleží.

Bert Hellinger říká: "Boj lásky proti pořádku je začátkem i koncem každé tragédie. A existuje jediná úniková cesta: Pochopení řádu a jeho následování s láskou. "

Jak je možné, že jedinec vnímá tyto síly, tragédie, "skupinové svědomí" i když nikdy o svých předcích nevěděl nebo jejich nezažil? Biolog Rupert Sheldrake pro tyto neviditelné konstrukční plány vytvořil pojem morfogenetické pole. (R.Sheldrake, 2005) a hovoří o přenosu informací v tomto poli prostřednictvím tzv. morfickej rezonance . Teoretici se opírají i o teorii zrcadlových neuronů, holistického modelu.

Naše zkušenosti zprostředkovávají naše smysly a nervový systém. Systemické konstelace jsou fenomenologické přístupem . Realitu nepoznáváme přímo, ale prostřednictvím významů, které jí připisujeme. Při práci s rodinným systémem zástupci popisují co cítí, vnímají. Fenomenologický postoj je pasivní - díváme se na něco, necháváme se dívat na sebe, necháme se pozorovat tím, co se ukáže, přijímáme to a pomocí oslovování a rituálů obnovujeme cestu lásky a spojení. Fenomenologický přístup ukazuje cestu k otevřenosti vůči dění v poli, učí pokoře a úctě. Klient staví systém pro opakující se zdravotní potíže nejasné etiologie - ztrácí rovnováhu, je spavý. Stála jsem v systému na pozici babičky a cítila jsem jak mi "ochrnul" pravá část těla. Chtěla jsem promluvit, ale nevěděla jsem artikulovat. Měla jsem pocit, že mi nikdo nerozumí. Klient potvrdil, že babička byla po CMP a potom ji "odsunuli" a nezatahovali do rodinných debat. Rituální přijetí babičky do rodinného kruhu výrazně oslabilo symptomy klienta.

Při práci se systemické konstelacemi se dostáváme do kontaktu s něčím, co nás přesahuje a co se nedá vždy uchopit rozumem. Hellinger hovoří o velké Duši, J. Prekopová o Božím plánu, C. Jung o kolektivním nevědomí . Já jsem přesvědčena, že je to i výzva k učení se nové otevřenosti, pozorování, úctě, zmiňované pokoře a pozorování bez interpretace. Čím více znalostí a zkušeností máme, tím více odhalujeme složitost procesů, které se dějí v systemickém poli, jejich důmyslnost, ale i obrovskou moudrost a sílu. Učíme se vidět všechno to dobré, cítit potřebu růstu, integrity, naplněnosti a respektu vůči jiným. K tomu musí být naše srdce otevřené.

Není tmy, která se nedá porazit světlem lásky

 

Převzato:  blog.eugenika 

 
 

Přihlášení

Kategorie

Poslední fotografie



Statistiky

Online: 2
Celkem: 813483
Měsíc: 3724
Den: 184